Známý a jediný obtah písma Vajgar. 60. léta, tiskárna Stráž, České Budějovice. Zdroj: Knihovna Národního muzea [1]

Pro Vajgar je charakteristické písmeno „A“ s horním jednostranným serifem, do oblouku prohnuté „J“, které má uprostřed doleva směřující malou trojúhelníkovou ostruhu (pracovně jsme ji začali nazývat trn), a tvar „U“ odvozený z minusek. Dále je nápadný vysoko vztyčený serif u písmene „L“, který ukončuje krátký spodní horizontální tah. Mírně esovitě prohnuté svislé hlavní a vedlejší tahy jsou zakončeny hluboko vsazenými náznaky klínových serifů. Oblé tahy jsou v některých místech prolamovány. Jediný přesně geometricky konstruovaný tvar u tohoto písma je otevřený kroužek zapuštěný do „Ů“ (1).

Způsob psaní klínových hlav a patek. Vlevo: Jednostranným nasazením hlavy a patky vznikne porušení rovnováhy kolmého tahu. Vpravo: vyrovnání kolísavosti mírným prohnutím základních tahů. Ukázka z publikace O. Menhart: Nauka o písmu, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1954.

Vzdálenou předlohou pro Menhartův Vajgar mohla být i romana s klínovými hlavami a patkami. Tabule z publikace O. Menhart: Nauka o písmu, Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1954.

Vajgar je v pořadí druhé písmo, na kterém jsme začali pracovat (na konci srpna 2021). Původně jsme jej znali pouze z několika reprodukcí (např. Typografia 2, Oldřich Hlavsa, str. 528), s ukázkami užití jsme se však nesetkali (2). Velkou nápovědou, jak vypadaly přesné kontury písma, byl originální obtah – malý plakátek, který nám poskytl Jan Solpera. Další cenné podklady jsme získali v archivu Knihovny Národního muzea. Zde se k písmu dochovaly přípravné tužkové i finální tušové kartičky s individuálními znaky, signované Menhartem. Tyto podklady jsme pečlivě porovnali s obtahem a detailně zaznamenali jednotlivé odlišnosti v kresbě. Těch bylo jen minimum, nic nám tedy nebránilo pustit se do digitalizace, přičemž jsme exaktně překreslili všechny dostupné znaky.

Původní tužkové a tušové kartičky s návrhy písma Vajgar z pozůstalosti Oldřicha Menharta, 1960. Zdroj: Knihovna Národního muzea [2]

Po vytvoření první autentické verze jsme do písma zanesli naše vlastní korektury: změnili proporce příliš úzkých písmen, např. „B, E, F, O“, sjednotili šířku dříků, srovnali osu a natočení znaků, např. „C, J, 3“, a sjednotili úhly zakončení tahů, které neodpovídaly logice způsobu držení psacího nástroje při kresbě písma. Všechny znaky jsme lehce ztmavili, aby byly méně subtilní, a zúžili jim metriku. U kresby speciálních symbolů jako „$, &, @, §, ¶“ jsme se snažili o co největší věrohodnost vůči Menhartovu originálu, zvláště u tenkých, pro Menharta typických závorek a lomítek. Pokračovali jsme kresbou základních interpunkčních, matematických a akcentovaných znaků a doplnili písmo do kompletní celoevropské znakové sady.

Naše porovnání odlišností mezi tužkovými kresbami písma Vajgar a obtahem realizovaného písma. Zdroj: Knihovna Národního muzea [3]

První digitální překres znakové sady písma Vajgar podle původního obtahu. Tuto verzi nazýváme „autentická“, je bez jakýchkoliv našich zásahů.

Jedny z mnoha korektur zanášených do autentické verze a zkouška písma s hrubým kerningem.

Po překreslení nás Vajgar překvapil svou nadčasovostí a relativně dobrou čitelností v blocích delšího textu. Živá kresba písma je jako dělaná pro plakátové užití, stejně tak dobře ale funguje pro textové stupně – jednotlivé znaky do sebe pěkně zapadají. To nás navedlo k vytvoření několika kontextových alternativ, které tuto vizuální hru ještě více podpořily.

1. Porovnání znaků autentické verze (černě) a obrysů finálního fontu.
2. Nové horní verzálkové indexy.
3. Upravená a doplněná diakritika a akcentované znaky pro většinu evropských jazyků.

Dále jsme drobně upravili akcenty (pootočení tečky u přehlásky, háček je nově zešikmený u kulatých znaků jako „C“ a „S“), zúžili mezeru a dokreslili písmena A–Z ve formě horních indexů, která se mohou uplatnit při vytváření zkratek. Na popud Jana Solpery jsme vytvořili nový tvar písmene „J“ a do sady lépe začlenili znak „Z“, změnili drobné detaily v číslovkách a dalších symbolech. V únoru 2022 jsme považovali písmo za hotové. Paralelní práce na dalších Menhartových písmech nás však přivedla k myšlence doplnit minuskové sady, kterou jsme zpočátku zavrhovali. Vajgar měl být jednoduchá verzálková abeceda bez nutnosti dalších řezů a rozšíření pro jiné užití než titulky. Avšak zkušenost s Unciálou nás přesvědčila, že se na Menhartových písmech nemusí pracovat jen pietně, v červnu jsme tedy dokreslili ještě minuskové znaky.

Náš první návrh minuskových znaků (černě) v porovnání s obrysy finálního fontu.

Při tvorbě minusek jsme vycházeli z různých Menhartových letteringů, ex-libris a monogramů, ale také z vlastní fantazie, při maximálně možném respektování původního tvarosloví. Pro zachování kompaktních bloků sazby mají minusky výrazně vysokou střední výšku, znaky téměř neobsahují diagonály. Odlišné jsou klínové hlavy dříků. Nově jsme dotvořili i skákavé číslice, které byly (až na Vajgar) přítomné v každém Menhartově písmu.

Jedním z inspiračních zdrojů k vytvoření minusek do písma Vajgar byl Menhartův titulní nápis pro knihu Betlémská kaple, SNKLHU v Praze, 1953.

Dalším inspiračním zdrojem k vytvoření minusek do písma Vajgar byl plakát Bohu nejprve buď slouženo, Benediktinské opatství v Břevnově, tisk Průmyslová tiskárna. Zdroj: Knihovna Národního muzea [4]

Vajgar bylo Menhartovo poslední realizované písmo. Na závěr života mu diabetes velice zhoršil zrak a znemožňoval mu pracovat, je tedy otázka, do jaké míry jeho zdravotní stav ovlivnil charakter tohoto písma. My jsme se každopádně snažili si práci na digitalizaci maximálně vychutnat a odměnou nám je svěží písmo, které má zaslouženě své místo v této kolekci.

Kompletní znaková sada písma BC Vajgar. Černě vyznačené jsou původní znaky, které navrhl Oldřich Menhart. Červené znaky jsou nově vzniklé.

1) SOLPERA, Jan. Vajgar není jen rybník. In: Výběr, 2021, 58 (1), s. 45–52. ISSN 1212-0596.

2) Někdy v polovině práce na písmu jsme navštívili okresní archiv v Jindřichově Hradci, kde jsme mj. nalezli složky s plakáty zhotovenými z písma Vajgar v tiskárně Stráž. Na plakátech velkých formátů je písmo použito ve dvou velikostech, a sice v původních cca pěti a nově také v deseti centimetrech.

[1] Knihovna NM, odd. knižní kultury, fond Typografika, inv. č. TYPO Menhart 129-1, typografie: Vajgar, 60. léta.

[2] Knihovna NM, odd. knižní kultury, fond Typografika, inv. č. TYPO Menhart 125-1_1; TYPO Menhart 125-2_1; TYPO Menhart 125-8_1; TYPO Menhart 127-23,24_1; TYPO Menhart 128-1,2_1; TYPO Menhart 128-15,16_1, typografie: Vajgar, 1960.

[3] Knihovna NM, odd. knižní kultury, fond Typografika, inv. č. TYPO Menhart 129-6, typografie: Vajgar, 60. léta.

[4] Knihovna NM, odd. knižní kultury, fond Typografika, inv. č. TYPO Menhart n03, typografie: „Bohu nejprve buď slouženo“, bez datace.